Svatební hry a zábava, velký průvodce

Dobrá svatební hra dokáže během pěti minut rozproudit sál, kde se do té doby dvě rodiny opatrně měřily přes stůl. Špatná hra dokáže během stejných pěti minut způsobit, že se nevěsta červená a hosté koukají do talíře.

Rozdíl mezi tím prvním a druhým nedělá ani tak výběr hry, jako spíš tři věci. Jestli hru někdo dobře vede, jestli sedí k vašim hostům a jestli jste to s programem nepřehnali. V tomhle průvodci najdete desítky konkrétních her roztříděných podle toho, kdy a pro koho se hodí, u každé poznáte, kolik lidí potřebuje a kdo ji má vést, a hlavně se dozvíte, kterým hrám se zdaleka vyhnout, protože dělají z hostů rukojmí.

Pojmeme to prakticky. Začneme tím, kolik her vůbec zařadit a kdo je má na starosti, projdeme hry pro seznámení, hry o novomanželích, soutěže, taneční i venkovní hry, kreativní památkové aktivity, tradiční české zvyky i zábavu pro děti. Na konci si řekneme, jak hry vybrat přesně podle vaší svatby a kterých se vyvarovat.

Kolik her zařadit a kdy

Nejčastější chyba není málo her, ale příliš mnoho. Svatba není program tábora a hosté nepřišli plnit úkoly, přišli za vámi a za sebou navzájem. Osvědčené pravidlo zní dvě až tři kratší hry přes den a jeden zábavnější blok večer, nic víc.

Hry mají i své přirozené okno. Tady je modelové rozvržení, které funguje a respektuje rytmus dne.

Během focení novomanželů: nejdelší hluché okno dne, klidně 45 až 60 minut. Sem patří seznamovací hry, svatební noviny, fotokoutek nebo venkovní hry, u kterých vás hosté nepotřebují.
Mezi obědem a večeří: krátká hra o páru nebo kvíz, něco u stolu, co nevyžaduje přesun.
Po prvním tanci, večer: taneční a soutěžní hry, kdy už je nálada rozjetá a hostům alkohol dodal odvahu.
Kolem půlnoci: tradiční zvyky jako čepení nebo házení kytice, případně nejdivočejší hra večera.

Nevěsta Adéla, která nakonec zařadila her minimum, to vidí střízlivě: „V tématu her by se měl každý zamyslet, jaké lidi bude mít na svatbě. My jsme neměli skoro žádnou řízenou zábavu, jen hudbu a jídlo, a všichni se výborně bavili mezi sebou. Chválili tu uvolněnost, že je nikdo nehonil zrovna teď někam jít.“

Z toho plyne jedno. Hry jsou koření, ne hlavní chod. Když máte hravé a společenské hosty, klidně vystačíte s pár prvky a zbytek nechte plynout. Připravenou hru navíc můžete držet v záloze a vytáhnout ji, jen když zábava začne váznout.

Kdo hry vede a jak je moderovat

Tohle je nejdůležitější rozhodnutí celého večera a zní jednoznačně. Hry nevedou novomanželé. Je trapné, když nevěsta sama vyzývá hosty do soutěže, a navíc na to v ten den nemá ani hlavu, ani čas.

Vedení patří svědkům, kamarádům nebo najatému moderátorovi. U menších svateb stačí výřečná svědkyně, u velkých nad sedmdesát hostů se vyplatí zábavný program na svatbu svěřit profesionálovi, který zároveň pouští hudbu. Ideální je obsah domluvit dopředu, ale samotnou realizaci nechat na nich, často jako překvapení pro pár.

„Kdo tu zábavu organizuje? Novomanželé by se do toho moc angažovat neměli, měli by to vzít kamarádi. Otázka je, jestli něco vymyslí. Zažila jsem svatbu, kde se na to kamarádi vykašlali a pojali to jako svoji párty, a byla to škoda.“

Dobrý moderátor zvládá tři věci, které amatér často podcení. Hru srozumitelně uvede a stručně vysvětlí pravidla, ideálně i s ukázkou, aby nikdo nezůstal zmatený a hra se nerozpadla hned na začátku. Pak udrží svižné tempo, protože nic nezabije zábavu spolehlivěji než soutěž, která se vleče a všichni čekají, kdy už konečně skončí. A hlavně ji ukončí ve chvíli, kdy je na vrcholu, ne až vyčpí a lidé se začnou trousit k baru. K tomu patří jedno nepsané pravidlo, na které se nejčastěji zapomíná. Moderátor nikdy nikoho do hry netlačí. Vyzve dobrovolníky, počká pár vteřin, a když se nikdo nehrne, hru bez okolků pustí k vodě a jede dál. Nucený host, který stojí uprostřed parketu a neví, co má dělat, je přesně ten obrázek, kvůli kterému si půlka lidí svatební hry spojuje s trapností.

Seznamovací hry a ledolamy

Na začátku se obě rodiny obvykle neznají a sedí každá ve svém koutě. Seznamovací hry tohle prolomí líp než cokoli jiného a hodí se hlavně do okna při focení.

Kdo z hostů splňuje charakteristiku

Nejuniverzálnější hra, funguje i přes jazykovou bariéru. Hostům se rozdá deset charakteristik typu „byl jsem s nevěstou v zahraničí“, „opil jsem se někdy s ženichem“ nebo „jsem z rodiny nevěsty“. Moderátor čte body, kdo daný bod splňuje, vstane, a novomanželé hádají, co stojící lidi spojuje. Vhodné pro libovolný počet hostů, zabere asi deset minut, připraví ji někdo jiný než pár.

Pohádkové taneční páry

Připraví se dvojice kartiček se jmény známých dvojic, třeba Mach a Šebestová nebo vlk a Karkulka, zvlášť pro muže a pro ženy a schválně namíchané přes obě rodiny. Každý si vylosuje půlku, musí najít svůj protějšek, společně se představí a zatančí si. Dostane lidi na parket a hlavně propojí hosty, kteří by se jinak celý večer minuli.

Drobné ledolamy bez příprav

Toaletní papír: každý si utrhne, kolik chce, a pak o sobě řekne tolik vět, kolik má útržků. Trefa do čekání při focení.
Lidské bingo: kartička s políčky „najdi někoho, kdo hraje na nástroj / byl v Asii / má stejné jméno jako ty“, hosté obíhají a sbírají podpisy.
Kresli hosta: každý dostane jméno neznámého hosta, musí ho najít a nakreslit. Výkresy se vystaví a zůstanou páru na památku.
Dvě pravdy a jedna lež: každý o sobě řekne tři tvrzení, ostatní hádají, které je vymyšlené.

Hry o novomanželích, jak dobře se znají

Tyhle hry jsou srdcem zábavy o páru a hosté je milují, protože se u nich dozvědí věci, které o vás netušili. Pravidlo číslo jedna platí pro všechny: otázky připravuje někdo jiný, nikdy ne vy, jinak je celá hra k ničemu.

Kvíz s botami

Nejoblíbenější svatební hra vůbec. Pár si sedne zády k sobě, každý si zuje boty a do rukou vezme jednu svou a jednu partnerovu. Moderátor pokládá otázky „kdo z vás“ a oba zvednou nad hlavu botu toho, koho se odpověď týká. Když se trefí stejně, sál jásá, když ne, je veselo. Pro samotný pár, deset až patnáct minut, stačí dva páry bot a připravené otázky.

Otázky se hodí míchat od nevinných k osobnějším. Pár příkladů, ze kterých se dá vybírat:

Kdo je hlava rodiny? A kdo je ten krk, co s hlavou otáčí?
Kdo se stará o peníze a placení účtů?
Kdo ráno déle spí a kdo dřív vstává?
Kdo častěji řekne „miluju tě“?
Kdo je větší bordelář a kdo doma uklízí?
Kdo musí mít vždycky poslední slovo?
Kdo první vyslovil slovo svatba?
Kdo se po hádce usmiřuje jako první?

Nevěsta Markéta, která kvíz s botami zažila jako host i jako nevěsta, glosuje: „Seděli jsme zády k sobě a na otázky jako kdo se stará o účty nebo kdo spí déle jsme zvedali boty. Půlku odpovědí jsme měli jinak, než ten druhý čekal, a sál se mohl potrhat. Byla to nejlepší hra celého večera.“

Poznej partnera poslepu

Novomanželovi se zavážou oči a má poznat svůj protějšek v řadě několika lidí podle ruky, lýtka nebo kotníku. Pro zvýšení zábavy se do řady tajně přidá i člověk opačného pohlaví a prsteny se prohodí. Pro pár a pět až deset dobrovolníků, asi deset minut. Klasickou pointou je varianta, kdy nevěsta poslepu poznává předměty držené řadou mužů, a poslední předmět je oloupaná klobása, kterou nesmí čekat.

Správná hospodyňka a osvobození ženicha

Nevěsta poslepu hádá koření po čichu nebo kuchyňské náčiní po hmatu. Oblíbená je i hra, kdy nevěsta se zavázanýma očima hledá tři kolíčky připnuté na nečekaných místech ženichova oblečení. A klasika na rozjezd večera: ženich má svázané ruce a musí splnit úkol, třeba pověsit prádlo nebo povléct polštář, než ho někdo vysvobodí.

Soutěžní a týmové hry pro hosty

Když je potřeba zapojit větší skupinu a nálada už je rozjetá, přicházejí na řadu soutěže. Dvě z nich patří k nejžádanějším na českých svatbách vůbec.

Královský kočár

Legendární hra, o kterou prosí jeden pár za druhým. Moderátor vypráví pohádku o králi a královně a hosté jsou rozděleni do rolí, totiž král, královna, kočí, dva koně a čtyři kola. Kdykoli ve vyprávění zazní jejich role, musí dotyční vyskočit. Když zazní „povoz“, vstávají oba koně, při „kočár“ všechna čtyři kola, při „království“ král s královnou. Kdo nevyskočí včas nebo splete roli, pije. Pro libovolný počet hostů, deset až patnáct minut, stačí židle, panáky a hlavně dobrý vypravěč.

Moderátorka svateb k téhle hře dodává jedno varování: „Kočár je naprostá klasika a baví úplně všechny, nejhůř dopadá kočí, který se zvedá pořád. Jen prosím do skleniček dávejte bílé víno nebo vodu. Na jedné svatbě jsme s červeným skončili u tří polití košilí.“

Rok s novomanželi

Hra, která zábavu protáhne až do dalšího roku. Vybere se dvanáct hostů a každý dostane jeden měsíc s drobným úkolem, třeba pozvat pár na grilovačku, pomoct s vánoční výzdobou nebo s nimi vyrazit na výlet. Pořadí se losuje soutěží a pár tak má celý rok zajištěné schůzky s blízkými. Pro dvanáct předem oslovených hostů, příprava voucherů dopředu.

Rychlé soutěže a štafety

Doneste předmět: pět hostů na židlích má co nejrychleji přinést zadanou věc, rtěnku, kamínek, sklenku vína. Kdo poslední, vypadává, finále je ženichova bota.
Zvířecí ZOO: hosté losují zvířata a ostatní hádají podle zvuků a pohybů.
Stavba věže: týmy staví co nejvyšší věž z připravených předmětů na čas.

Pokud máte v rodině výřečného baviče, zaberou i krátké připravené scénky. Oblíbená je takzvaná falešná nevěsta, kdy se o ženicha během večera přihlásí jako jeho údajná pravá láska převlečená kamarádka a ženich se jí musí komicky zbavit. Ještě lépe funguje scénka s odevzdáváním klíčů, při níž svědek vážným hlasem prohlásí, že je nevěsta vlastně už vdaná, a vyzve všechny muže v sále, ať odevzdají klíče od jejího bytu. Vstane jich pochopitelně podezřele mnoho včetně číšníka, načež se ukáže, že pravý klíč přinese jen ženich. Tyhle scénky vyžadují trochu nácviku a hlavně člověka, který je zahraje s vervou, ale odměnou bývá salva smíchu, na kterou se dlouho vzpomíná.

Svébytnou kapitolou večera je svatební tombola s vtipnými cenami, kde název na lístku úmyslně neodpovídá obsahu balíčku. Té se ale věnujeme v samostatném článku, protože si zaslouží vlastní prostor i pořádný seznam nápadů na ceny.

Taneční hry a soutěže

Jakmile se rozjede parket, taneční hry udrží tempo a vtáhnou i ty, kdo by jinak jen seděli. Skvěle fungují v pozdějším večeru.

Tanec o židle: klasika, o jednu židli míň než párů, při zastavení hudby si dáma musí sednout. Kdo zbyl, vypadává.
Balónek mezi čely: pár tančí s balónkem nebo jablkem sevřeným mezi čely, bez rukou. Vyhrává, komu vydrží nejdéle.
Tanec pod laťkou: tanečníci podlézají postupně snižovanou tyč, kdo spadne nebo se jí dotkne, končí.
Tajemný pytel: v kruhu se předává pytel s vtipnými kusy oblečení, paruky, klobouky, brýle. Když hudba ustane, kdo drží pytel, naslepo vytáhne kus a obleče si ho. Tančí se, dokud se pytel nevyprázdní, na konci je společná fotka.
Kradená polka: při zastavení hudby každý muž pustí partnerku a snaží se ukrást jinou. Hudba postupně zrychluje.
Novinový tanec: pár tančí na rozložených novinách, po každé písni se papír přeloží napůl. Kdo přešlápne mimo, vypadává, finále se odehrává na ploše velké jako dlaň.
Smeták v kruhu: tančí se v kole, moderátor uprostřed znenadání pustí postavený smeták a vykřikne jméno. Dotyčný musí chytit násadu, než dopadne na zem, jinak platí fant.

„Na svatbě jsem se zapřísahala, že do žádné hry nejdu. Pak ale začal tanec s pytlem, kamarádka mě tam dotáhla a já skončila s pánskými trenýrkami přes šaty a paní teta v plavkové čepici. Smáli jsme se tomu ještě o Vánocích. Za střízliva bych do toho nešla, ale v náladě je všechno jinak.“

Venkovní a zahradní hry

Pokud máte svatbu v zahradě, na statku nebo u penzionu, venkovní hry jsou ideální výplň do okna při focení a baví napříč generacemi, protože se u nich nemusí soutěžit naplno.

Mezi osvědčené patří kubb neboli vikingské šachy, pétanque, kroket, obří dřevěná Jenga, cornhole s házením pytlíků do desky a hod podkovou. Jejich kouzlo je v tom, že běží samy. Postaví se na trávník, hosté se u nich střídají, jak je napadne, a nikdo je nemusí moderovat. Pro děti i hravé dospělé se osvědčí honba za pokladem s jednoduchou mapou a stanovišti po areálu.

Kreativní a vzpomínkové aktivity

Tahle skupina vlastně nejsou hry, ale aktivity, které běží celý večer a zapojí se každý, kdo chce. Navíc po nich páru zůstane hmatatelná památka.

Kniha hostů jinak: místo podpisů otisky prstů do společného obrazu, vzkazy na dřevěná srdíčka nebo fotky z fotokoutku s věnováním.
Fotokoutek: levná a vždy plná zábava, stačí pozadí, pár rekvizit a instantní fotoaparát. Lidé se u něj vyřádí nejvíc.
Svatební strom: nakreslený kmen, hosté přidávají otisky prstů jako listy.
Vzkazy do budoucna: hosté píšou vzkazy do láhve, jedny se čtou na prvním výročí, jedny po deseti letech.
Svatební noviny: připravené čtení do okna při focení, s programem dne, fotkami z dětství a vtipy o manželství. Hosté si je nechávají na památku.

Pěknou volbou je i karikaturista nebo kouzelník na odpolední hodiny. Baví od dětí po babičky, vyplní čas focení a host si často odnese kresbu na památku.

České svatební zvyky jako živý program

Tradiční zvyky jsou hry, které máme v krvi, a pro hosty bývají vrcholem dne. Tady je projdeme stručně jako program večera, podrobně se jim i jejich významu věnujeme v samostatném průvodci svatebními tradicemi.

Rozbíjení talíře a společné zametání: rozbitý talíř má vyhnat zlé síly, novomanželé pak spolu zametají střepy jedním koštětem jako zkoušku souhry.
Řezání špalku: pár společně přeřízne poleno dvouručnou pilou, každý drží jedno držadlo. Symbol překonávání překážek bok po boku.
Polévka z jednoho talíře: novomanželé jedí jednu polévku, někdy svázaní pod jedním ubrusem nebo děravou lžící. O spolupráci.
Házení kytice a podvazku: kdo chytí, vdá se nebo ožení do roka. Komu je pravá kytice líto, hodí druhou, takzvanou házecí.
Čepení nevěsty: půlnoční moravský zvyk, kdy se nevěstě sundá závoj a uváže šátek za zpěvu vdaných žen. Loučení se svobodou.
Vykupování nevěsty: hosté přispívají drobnými do nevěstina střevíčku výměnou za tanec s ní a ženich ji pak musí vykoupit částkou vyšší, než se nasbíralo.
Vítání chlebem a solí: rodiče přivítají novomanžele chlebem a solí, aby jim v novém domově nikdy nechyběla obživa. Tradice silná hlavně na Moravě.

U zvyků platí dvojnásob, že nemusíte dělat všechno. Vyberte si ty, které vám sedí, a ostatní s klidným svědomím vynechte.

Jak zabavit děti na svatbě

Děti se na svatbě nudí nejrychleji ze všech a znuděné dítě umí rozhodit celý stůl. Naštěstí se to řeší snadno, když na ně myslíte dopředu.

Základ je dětský koutek s hračkami, polštáři a stolkem na kreslení, ideálně kousek stranou od dění. U větších svateb se vyplatí domluvit animátorku, chůvu nebo slečnu z mateřského centra na odpolední hodiny, aby měli rodiče volné ruce. Z her dětem udělá radost honba za pokladem s mapou, dětské bingo „najdi hosta“, skákání v pytli, malování na obličej a dočasné tetovačky. Levnou klasikou jsou bublifuky a svítící náramky, po kterých večer sáhnou i babičky.

Nevěsta Tereza, která na svatbě řešila osm dětí, doporučuje: „Pořídili jsme dětem koutek s hračkami a na odpoledne přišla animátorka s malováním na obličej a tetovačkami. Bavily se i děti, co se normálně neznaly, a hlavně měli rodiče konečně klid si svatbu užít.“

Hry, které mohou ranit, a čím je nahradit

A teď to nejdůležitější, o čem se v návodech skoro nepíše. Některé hry se tváří jako legrace, ale ve skutečnosti dělají z novomanželů nebo hostů terč. Tady jsou ty, u kterých dvakrát zvažte, jestli je opravdu chcete.

Nevěsta Petra to říká za mnohé natvrdo: „Chci svatbu, ne cirkus. Nebudu jíst z jednoho talíře, nikdo mě nebude přenášet, nebudu nikomu osahávat zadky a nikdo mi nebude sundávat podvazek zuby. Komu se to líbí, ať si to užije, já na to nejsem.“

Nejčastěji odmítané jsou tyto:

Únos nevěsty: vůbec nejvíc kritizovaný zvyk. Hosté přišli za vámi, a když na hodinu zmizíte do hospody, nálada vyprchá a část lidí odejde domů. Pokud na únosu trváte, držte ho krátký a v areálu.
Sundávání podvazku zuby: mnoha lidem je nepříjemné dívat se, jak se ženich dere pod šaty. Šetrnější je sundat podvazek rukou, nebo zvyk vynechat.
Ponižující a genderové scénky: chomout a koule na noze ženicha, osahávání lýtek a zadků naslepo. Co jednomu přijde vtipné, druhého ztrapní před celou rodinou.
Vybírání peněz z hostů: dražby, tomboly se vstupným a vybírání do střevíčku berou mnozí jako tahání peněz navíc k daru. Když už, ať je vše dobrovolné a nenápadné.

Klíč je v jednom jednoduchém rozlišení, které na svatbách spolehlivě funguje. Zvyky a hry postavené na spolupráci, jako polévka z jednoho talíře, společné zametání střepů nebo kvíz o tom, jak dobře se znáte, lidé snášejí rádi, protože nikoho neponižují a páru naopak fandí. Naproti tomu hry postavené na ponížení, osahávání nebo na tom, že se z někoho stane terč vtipu, rády nemá skoro nikdo, i když se navenek zdvořile smějí. A přes všechno ostatní vždycky platí dobrovolnost. Introvert, starší příbuzný nebo někdo, kdo zrovna nemá náladu, nesmí mít pocit, že se musí zapojit, jinak si večer neužije a zapamatuje si hlavně to, jak ho nutili tančit s pytlem na hlavě. Dobrá hra je pozvánka, ne povinnost, a tenhle rozdíl pozná každý host během vteřiny.

Jak vybrat hry podle vaší svatby

Neexistuje univerzální seznam, který sedne každé svatbě. Dobrý výběr zohlední čtyři věci.

Počet hostů: u komorní svatby do třiceti lidí stačí jedna dvě hry a volná zábava. U velké svatby nad osmdesát hostů se vyplatí moderátor a hry, které zapojí větší skupiny.
Věková skladba: hodně dětí volá po dětském koutku, hodně starších hostů po vědomostních a klidnějších hrách místo divokých tanečních soutěží.
Místo: zahrada a statek přejí venkovním hrám, sál v restauraci spíš tanečním a stolním.
Formálnost: na slavnostní večerní svatbě působí divoké hry rušivě, na neformální zahradní oslavě naopak vítaně.

Když si tyhle čtyři věci ujasníte, vyberte dvě tři hry přes den a dvě tři na večer, sežeňte rekvizity a domluvte, kdo je povede. Víc opravdu netřeba. A pokud si nejste jistí, méně her je vždycky lepší než přehlcený program, ze kterého jsou hosté unavení dřív, než dojde na dort.

Co si nachystat předem

Hry se totiž neorganizují samy a nic nezkazí náladu tak jako moderátor, který deset minut shání nůžky nebo náhradní balónky. Vyplatí se den předem připravit jednu krabici se vším potřebným a předat ji tomu, kdo bude zábavu vést.

Co se do ní nejčastěji hodí: dva páry bot a vytištěné otázky na kvíz, šátek na zavázání očí, několik nafukovacích balónků, panáky a karafu na Královský kočár, pytel s vtipným oblečením na taneční hru, pár drobných cen do soutěží, a hlavně mikrofon nebo aspoň ozvučení, aby byl moderátor v rozjetém sále vůbec slyšet. K venkovním hrám přibalte sadu na kubb nebo pétanque. Úplně nahoru do krabice patří seznam her v pořadí, ve kterém mají jít, ať se na žádnou v zápalu večera nezapomene. Většinu rekvizit pořídíte z vlastní domácnosti nebo koupíte za pár korun, takže rozpočet na zábavu bývá v porovnání se zbytkem svatby zanedbatelný.

Časté otázky

Kdo by měl svatební hry vést?

Rozhodně ne sami novomanželé. Vedení patří svědkům, kamarádům, nebo u větších svateb najatému moderátorovi či DJ. Obsah si můžete domluvit dopředu, ale realizaci nechte na nich.

Kolik svatebních her je tak akorát?

Dvě až tři kratší hry přes den a jeden zábavnější blok večer. Víc hostů spíš unaví. Hry jsou koření večera, ne hlavní program.

Jak zabavit hosty během focení novomanželů?

Focení je nejdelší hluché okno dne. Skvěle ho zaplní seznamovací hry, svatební noviny, fotokoutek, venkovní hry nebo blízká prohlídka. Hosté u nich nepotřebují vaši přítomnost.

Jsou svatební hry trapné?

Trapné bývají hry postavené na ponížení a osahávání, a hry, do kterých jsou hosté nuceni. Hry založené na spolupráci a dobrovolné zapojení trapné nejsou. Klíč je znát své hosty a nikoho do ničeho netlačit.

Které tradice a hry lidé nejčastěji odmítají?

Únos nevěsty, protože narušuje program, sundávání podvazku zuby, ponižující scénky s chomoutem a osaháváním a vybírání peněz z hostů. Pokud si nejste jistí, raději je vynechte.

Dá se svatba zvládnout úplně bez her?

Ano a mnoho párů toho nelitovalo. Se společenskými hosty, dobrou hudbou a jídlem se zábava často rozjede sama. Stačí pak pár drobností jako fotokoutek, kterých se účastní jen ten, kdo chce.

Jak zabavit děti na svatbě?

Dětský koutek s hračkami, na odpoledne animátorka nebo chůva, a pár jednoduchých her jako honba za pokladem, malování na obličej, bublifuky a tetovačky. Spokojené děti znamenají klidné rodiče.

Svatební hry nejsou povinnost ani zkouška, kterou musíte složit. Jsou to nástroje, jak pomoct hostům uvolnit se a pobavit se spolu. Vyberte si jen ty, které sednou vám i vašim blízkým, dobře je svěřte do rukou, a hlavně nezapomeňte, že nejlepší zábava se často strhne úplně sama. Pokud sháníte někoho, kdo večer profesionálně odmoderuje a roztančí, prohlédněte si nabídku zábavních programů, DJů a moderátorů v portálu Vezmemese.